Laterální myšlení
Lateral thinking – tvůrčí přístup k řešení problémů, který obchází logiku a nachází nečekaná řešení.
Laterální myšlení (lateral thinking) je způsob řešení problémů, který se vyhýbá obvyklým postupům a místo toho hledá nové, často překvapivé cesty. Tento pojem zavedl Edward de Bono a v digitálním designu může znamenat zásadní rozdíl. Pomáhá tam, kde běžná logika selhává nebo kde je problém nejasný, složitý nebo příliš svázaný pravidly.
Na rozdíl od klasického, takzvaného vertikálního myšlení, které postupuje krok za krokem a drží se ověřených schémat, laterální myšlení se odváží vykročit stranou. Čerpá z jiných oblastí, ptá se zvláštních otázek a narušuje to, co považujeme za samozřejmé. V oblasti UX, vývoje aplikací nebo digitálních služeb, kde často neexistuje jediné správné řešení, to může být zásadní přínos.
Příkladem může být vývoj CAPTCHA testů. Nejprve šlo o zkreslený text. Ale jakmile se je stroje naučily číst, už to nestačilo. Laterálním řešením bylo využít rozpoznávání obrázků – a časem i systém, který zároveň pomáhá trénovat umělou inteligenci. Nešlo jen o zlepšení. Změnila se samotná podstata problému.
Laterální myšlení není jen náhodná kreativita. Dá se trénovat. Pomáhají otázky typu: „Co kdyby se uživatel vůbec nedotkl obrazovky?“ nebo „Co kdyby úspěch znamenal selhání?“ Takové otázky mohou otevřít zcela nové možnosti.
Pro designéry a vývojáře, kteří cítí, že přešlapují na místě, může právě tento způsob uvažování přinést nový impuls. Cesta možná nebude přímá, ale může vést k opravdu novým řešením.