Řekni si o web #26
Ahoj! Google pustí na web jen třetinu vyhledávání. AI je teprve na začátku hype-cyklu. Designování začíná obsahem. Příliš dobrá portfolia. Jak upravit web pro neslyšící?
Telegraficky
Další krátké zprávy najdete v rubrice Jednohubky na našem webu (RSS feed).
Linkodrom
Google propouští jen asi třetinu hledání na weby třetích stran. V minulém vydání newsletteru jsme se zamýšleli nad tím, co může nasazení umělé inteligence na informační dotazy udělat s návštěvností webů. Přitom už teď se přes vyhledávání na weby dostává jen něco přes třetinu dotazů. Podle Zero-Click Search Study ve 37 % případů po vyhledávání už nenásleduje proklik na web a ve 22 % případů dojde k dalšímu hledání. Zbývá asi 40 % hledání, po kterých uživatel klepne na odkaz ve výsledcích. Z těch si jedno procento vezme reklama a čtvrtina pokračuje na nějakou další službu Googlu.
Jak má vypadat stránka pro neslyšící? Když jde o přístupnost, obvykle myslíme hlavně na lidi, kteří nevidí. Ale co neslyšící? Lidé, kteří se dorozumívají znakovým jazykem považují češtinu za cizí jazyk. Ne všichni jí perfektně rozumějí. Někdy je vhodnější vytvořit speciální sekci webu pro neslyšící a tam nabídnout videa s informacemi ve znakovém jazyce.
Gartner vydal letošní verzi Hype Cycle: Zaměřuje se na AI. Zatímco počítačové vidění už Gartner umisťuje na plato produktivity, tak většinu AI technologií situoval na začátek cyklu.
„Dokonalé pochopení zákazníků se stává čím dál kritičtějším. Bez něj už dnes nelze vybudovat žádný úspěšný projekt.“
— Jan Štráfelda, Linkedin
Nerozumíte svým zákazníkům. Jan Štráfelda se tentokrát věnuje na blogu uživatelskému výzkumu. V opravdu výživném článku se zabývá tím, proč uživatelský výzkum potřebujeme a jak se do něj pustit.
Designování začíná obsahem. Nenechávejte ho umělé inteligenci, říká Pavel Samsonov. Mnozí designéři jsou chybně přesvědčeni, že rozhraní je důležitější a obsah lze doplnit později. To však není pravda; obsah je základním prvkem produktu a jeho outsourcing znemožňuje pozdější opravy. Obsah není vedlejší, má vlastní roli v UX designu a je kostrou celého uživatelského zážitku. Martin Michálek před devíti lety demonstroval přístup content first na návrhu e-shopu.
Příliš dobrá portfolia, než abyste je minuli. Byli jste někdy zvědaví, jak vypadají portfolia designérů z Googlu, Open AI, Airbnb, Minecraftu nebo jiných populárních služeb a produktů? Na Bootcampu si dali tu práci a sestavili kolekci odkazů na zajímavá portfolia právě takových designérů.
Milion checkboxů. Praskáte rádi bublinkovou fólii? Na webu One Million Checkboxes je … milion checkboxů. Můžete je zaškrtnout nebo odškrtnout a stejně tak každý, kdo na ten web přijde.
Život s technologiemi
Kdy se to stalo, že se software začal prodávat za předplatné? Salesforce byl jako Software as a Service spuštěný už v roce 1999, ale to pravé cloudové šílenství vypuklo teprve před dvaceti lety. Amazon přišel se svými webovými službami v roce 2002. Google Apps jsou s námi od roku 2006. Dropbox 2008. Office 365 v roce 2011. Adobe Creative Cloud 2012. Dneska máme za předplatné dokonce i auta. Jen tomu říkáme operativní leasing.
Lucie Lénertová vypočítává, kolik peněz za jaké online služby platí. Tomáš Svěrák se raduje, že přišel na trik, který mu při zrušení předplatného u Adobe ušetřil poplatek za předčasné zrušení. 37 Signals spouštějí Once – software placený jen jednou.
V té samé době se objevuje freemium. Představa, že pár procent platících klientů utáhne provoz a rozvoj služeb, aby je většina mohla využívat zdarma. Po letech se ukazuje, že to je spíš sen, než obchodní model. Skončila dokonce i Google always free Suite na vlastní doméně. Firmy přepínají freemium na placenou službu se zkušebním obdobím.
Na konec když už za software neplatíme předplatné, stejně musí někde běžet. V cloudu, v dockeru, na serveru. A za ty se platí. Budoucnost nám možná přinese nové obchodní modely, ale jedno je jisté: za kvalitní služby se vždy nějakým způsobem platit bude. Zvykáme si, že internet není zadarmo.
Na čem právě pracujeme
Začátek prázdnin je pracovně vždycky trochu marný. Jakub s kolegy využili volnější dny ke společné návštěvě Sapy. Martin minulý týden vyhodnotil rozhovory s klienty Spolehlivých serverů a snaží se teď vhled překlopit do konceptu pro web.
Tip z naší knihy
Pojmenujte vady svého webu
Zamyslete se, v čem váš současný web neplní vaše očekávání. Víte, na co si na vašem webu stěžují klienti? Zeptejte se klientů, co jim na vašem webu chybí nebo vadí. Uvědomte si, že i vy jste klienti svého webu, jenomže z druhé strany. Co vám vadí na správě současného webu? Zeptejte se administrátorů vašeho webu (interních či externích), jak se jim s webem pracuje, tak jak je: snadno, nebo obtížně?
Co vadí vám, nemusí vadit klientům. Zkuste přijít na to, proč se neshodnete. Jakkoli je minimalismus v uživatelském rozhraní trendem, většina vnitropodnikových aplikací vypadá z dobrých důvodů zcela jinak než domovská stránka Googlu či produkt od společnosti Apple.
A to je z prvního prázdninového zpravodaje Řekni si o web roku 2024 všechno. Začínají psí dny a hadi, žáby a jiní studenokrevní se ukládají k letnímu spánku. Díky všem za feedback. Pokud pro nás máte nějaký tip, co příště vylepšit nebo udělat jinak, těšíme se.
Užijte si pěkné léto,
Jakub Goldmann a Martin Kopta.
Děkujeme, že zmiňujete téma přístupnosti webových stránek pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka! Mnoho lidí si skutečně neuvědomuje, že neslyšící, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk a češtinu se učí de facto jako jazyk cizí, mohou mít (a často mají) s porozuměním česky psaných textů problémy. Děkujeme, že tuto důležitou informaci šíříte!
Ve vašem článku "Znakový jazyk neslyšících je další jazyková verze webu" bohužel hned po prvním odstavci následují nepřesnosti či úplně nepravdivé informace, které by mohly poskytnout nesprávný obraz o této problematice. Proto si dovolím je okomentovat:
Při tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem tlumočník (stejně jako při tlumočení mezi češtinou a angličtinou) analyzuje výchozí sdělení a převádí ho do cílového jazyka s cílem najít ekvivalentní a po jazykové stránce (gramatické i stylistické) správné vyjádření. Pokud je tlumočení kvalitní, je srozumitelné a předává všechny významové nuance, vtipy i kulturní odlišnosti. Projev tlumočníka rozhodně není plochý. Může se stát, že tlumočníkovi něco „uteče“, ale rozhodně by se to nemělo stávat pravidelně.
Nevím přesně, v jaké souvislosti se zde o tlumočení vyjadřujete, při zpřístupňování webových stránek bychom mluvili spíše o překladu, což je hodně odlišný proces a při překladu by se to, že něco "uteče" nemělo dít vůbec, neboť při překladu má překladatel čas na přípravu, jeho práce je kontrolována po jazykové i obsahové stránce revizními pracovníky, než je natáčena na finální videoznáznam v ateliéru, takže chyby, jako je vynechání narážky či vtipu, by se vůbec neměly stát.
Dále jste psal o „Znakopisu“ (SignWriting), což není vzhledem k tématu moc relevatní. SignWriting v ČR používalo jen několik nadšenců či výzkumníků znakových jazyků a většina českých neslyšících o něm ani neví. Článek na webu Ruce.cz, na který odkazujete, je starý 20 let, neobsahuje žádné zdroje a obsahuje řadu nepřesných a zavádějících informací. Jedná se spíše o ideu autorky a než o popis reálného využití SignWritingu v bežném životě, zvláště v dnešní době, kdy je možné na denní bázi nahrávat a posílat videozprávy.
Co se týče umělé inteligence, ta zatím nepřináší naději na kvalitní překlad znakových jazyků. Pro znakové jazyky máme ve srovnání s mluvenými jazyky téměř nulovou databázi dat, která je navíc tematicky velmi omezená. Vývoj AI pro překlad znakových jazyků je tedy otázkou daleké budoucnosti.
Na závěr píšete: "Jako nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím se jeví vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videem ve znakovém jazyce doplněném o titulkování v češtině, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat."
- Ani s tímto nemohu zcela souhlasit. Ano, nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím je vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videi v českém znakovém jazyce, která jim dávají plnohodnotný přístup k informacím. To, že se ve videích vyhledává jinak než v psaném textu je pravda a musí to být zohledněno, například tím, že videa mají nadpisy, krátké popisy obsahu (ideálně v easy to read / přístupné češtině) a funkci rychlého přehrávání. Nutnost titulkování, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat, nedává smysl, pokud neslyšící špatně rozumí českým textům.
Závěrem ještě jednou děkuji, že se tomuto tématu věnujete. Věřím, že jste se snažil přiblížit různé aspekty této problematiky. V případě potřeby jsem vám k dispozici i v budoucnu, velmi si vážíme každého, kdo téma šíří.
Za Deaf Friendly,
Kateřina Pešková
https://www.deaffriendly.cz