(aktualizováno) Znakový jazyk neslyšících je další jazyková verze webu

Aktualizace z 2024-07-07: Kateřina Pešková z Deaf Friendly sepsala skvělý komentář pod nesletterem #26. Doplnil jsem článek jejími citacemi.

Neslyšící se mezi sebou dorozumívají znakovým jazykem. Ten má svou vlastní slovní zásobu i gramatická pravidla, která jsou odlišná od češtiny. Proto neslyšící vnímají psanou češtinu jako cizí jazyk.

Při simultánním tlumočení z češtiny do znakového jazyka často tlumočník zachovává české gramatické vazby na úkor gramatiky znakového jazyka. Tlumočení je více doslovné a méně srozumitelné. Narozdíl od běžné řeči při tlumočení není tolik prostoru pro mimiku, což činí tlumočenou řeč plochou. Jako při každém tlumočení se tu a tam vytratí nějaká druhoplánová narážka, vtip, odkaz na kulturní kontext.

Kateřina Pešková: „[…] při zpřístupňování webových stránek bychom mluvili spíše o překladu, což je hodně odlišný proces a při překladu by se to, že něco ‚uteče‘ nemělo dít vůbec, neboť při překladu má překladatel čas na přípravu, jeho práce je kontrolována po jazykové i obsahové stránce revizními pracovník […]“

Znaky pro znakopis jsou součástí standardu Unicode

Na webových stránkách využíváme především psanou formu komunikace. I s tím mají neslyšící potíž. Pro znakový jazyk totiž není psaná forma běžná. Existují sice možnosti, jak zapsat znakový jazyk pomocí českých slov, pomocí hamburského notovacího systému nebo jako znakopis, ale představte si znakový jazyk spíš jako znakové písmo – naše na hláskách založené latinkové písmo není se znakovým jazykem neslyšících příliš kompatibilní.

Ne všichni neslyšící znakopis ovládají, a proto je stále nejvhodnějším způsobem komunikace s neslyšícími video.

Kateřina Pešková: „SignWriting v ČR používalo jen několik nadšenců či výzkumníků znakových jazyků a většina českých neslyšících o něm ani neví.“

Generativní AI a videoavataři přinášejí naději, že by neslyšící mohli snad brzy získat nástroje pro rychlý překlad informací z češtiny a dalších jazyků do znakového jazyka. Zatím je to ale hudba budoucnosti.

Znakování ve videu dost omezuje přístup neslyšících k informacím. Představte si, že byste nemohli využívat Google pro hledání, protože všechny informace by byly jen ve videu. V tom videu by se nemluvilo nahlas, takže by z nich nebyly transkripty. Nešlo by hledat v přepisech a titulcích. Video je lineární, takže zapomeňte na strukturované nadpisy, skenování obsahu a skákání po klíčových slovech v textu, zapomeňte na hypertextové odkazy v textu.

Jako nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím se jeví vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videem ve znakovém jazyce doplněném o titulkování v češtině, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat.

Kateřina Pešková: „To, že se ve videích vyhledává jinak než v psaném textu je pravda a musí to být zohledněno, například tím, že videa mají nadpisy, krátké popisy obsahu (ideálně v easy to read / přístupné češtině) a funkci rychlého přehrávání. Nutnost titulkování, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat, nedává smysl, pokud neslyšící špatně rozumí českým textům.“

Pokud připravujete web nebo aplikaci na European Accessibility Act, více informací hledejte na stránkách projektu Deaf Friendly, Ruce nebo u skvělé Stéphanie Walter.

Jakub před čtyřmi lety testoval s neslyšícími webové stránky referenčního rámce pro znakové jazyky. Jeho postřehy o tom, jak se testování s neslyšícími odlišuje od běžného uživatelského testování, a co se při tom dozvěděl o potřebách neslyšících uživatelů, popsal ve článku na blogu agentury Švejda Goldmann.