Uživatelské rozhraní
Uživatelské rozhraní je soubor struktur, ovládacích prvků a zpětné vazby, díky nimž lidé web používají a rozumějí tomu, co se na něm děje.
Uživatelské rozhraní (user interface) je pracovní plocha webu. Právě tady se uživatelé rozhodují, kam kliknout, co udělat dál a zda jejich akce měla očekávaný výsledek. Pro majitele a správce webů má kvalita rozhraní přímý dopad na dokončení úkolů, chybovost, náklady na podporu, dohledatelnost ve vyhledávačích i důvěru uživatelů. Když lidé narážejí na potíže, většinou to není proto, že by funkce chyběla, ale proto, že ji rozhraní špatně zpřístupňuje nebo vysvětluje.
V praxi se uživatelské rozhraní skládá z navigace, struktury stránek, interaktivních prvků a ze zpětné vazby po každé akci. Srozumitelné popisky, předvídatelné chování a viditelný stav systému umožňují jednat s jistotou. Jakmile zpětná vazba chybí nebo je nejasná, uživatelé váhají, opakují akce nebo úkol úplně opustí.
Uživatelské rozhraní se často zaměňuje s uživatelskou zkušeností. Zkušenost popisuje celkové vnímání služby v čase. Rozhraní je užší a konkrétnější. Je to vrstva, která převádí záměr uživatele na chování systému a zpět. Bez použitelného rozhraní nemůže vzniknout dobrá zkušenost, bez ohledu na kvalitu obsahu nebo technologií na pozadí.
Desítky let výzkumu použitelnosti se shodují na několika stabilních principech. Rozhraní má zviditelňovat dostupné možnosti, používat jazyk uživatelů, upřednostňovat rozpoznávání před zapamatováním, poskytovat okamžitou zpětnou vazbu a předcházet chybám nebo je umožnit snadno napravit. Tyto principy se opakovaně objevují v práci Jakoba Nielsena i Bena Shneidermana a v mezinárodních normách.
Pro správce webů není uživatelské rozhraní jednorázovou fází návrhu, ale trvalou odpovědností. Jak web roste, přibývají funkce a mění se zařízení, rozhraní má tendenci komplikovat se. Pravidelné ověřování klíčových úkolů, stavů zpětné vazby, přístupnosti a odezvy pomáhá udržet web použitelný v každodenní realitě, nejen na papíře.