Analýza úloh
Metoda, která popisuje, co uživatelé skutečně dělají, aby dosáhli cíle, a pomáhá navrhovat digitální systémy podle reálné práce, nikoli podle funkcí.
Analýza úloh (task analysis) se soustředí na to, jak lidé dosahují svých cílů v praxi, nikoli jen na to, jak vypadají obrazovky. Pomáhá odhalit, kde digitální produkty uživatelům práci usnadňují a kde ji naopak zbytečně komplikují. Designéři, kteří analýzu úloh vynechávají, často vylepšují rozhraní, ale ponechávají samotnou práci pomalou, křehkou nebo náchylnou k chybám.
Úloha je smysluplný kus práce s jasným cílem, například publikování článku, zaplacení faktury nebo obnovení přístupu k účtu. Zahrnuje sled kroků, rozhodování, paměťovou zátěž i práci s chybami. Pokud si týmy pletou úlohy s kroky v rozhraní, navrhují lepší tlačítka, ale neřeší skutečný problém.
Analýza úloh má původ v ergonomii a human factors, kde se používala při návrhu nástrojů, školení a bezpečnostně kritických systémů. UX si ji osvojilo proto, že digitální produkty dnes zprostředkovávají složitou kognitivní i organizační práci. Formuláře, administrační rozhraní nebo redakční systémy jsou vždy součástí širšího kontextu, který zahrnuje přerušení, rozhodování a návraty k rozpracované práci.
V praxi analýza úloh kombinuje pozorování, rozhovory a studium artefaktů. Designéři si vyberou důležitou úlohu, sledují, jak ji lidé vykonávají v reálném prostředí, a vytvářejí model její struktury. Tyto modely se ověřují s uživateli a slouží jako podklad pro zjednodušení kroků, snížení kognitivní zátěže a smysluplné testování použitelnosti.