Převíjení
Scrolling je základní způsob navigace na stránce, který umožňuje přístup k obsahu přesahujícímu viditelnou obrazovku – vznikl z omezení raných počítačů a vyvíjel se s dotykem a webem.
Převíjení (v lokalizaci Microsoftu posouvání, anglicky scrolling) je v angličtině odvozeno od starověkých svitků (scroll). Kdybychom chtěli tvořit český termín kalkem, bylo by to převíjení nebo rolování, ale pokud máte rádi legraci, říkejte klidně svitkování. V dřívější anglicky psané literatuře se setkáte také s výrazem panning (švenkování), který je převzatý z horizontálního (panoramatického) pohybu kamery ve filmu.
Převíjení je klíčovým mechanismem v uživatelských rozhraních, který umožňuje pohyb v obsahu, jenž se nevejde na jednu obrazovku.
Poprvé se převíjení objevilo v grafickém prostředí počítačů v sedmdesátých letech ve výzkumném centru Xerox PARC. Běžné bylo ale i na obrazovkách terminálů, například DEC VT100 z roku 1978.
Později se stalo výchozím způsobem ovládání na webu i v mobilních aplikacích. Přechod od viditelných posuvníků k ovládání gesty proměnil nejen způsob přístupu k obsahu, ale také to, jak designéři dávají najevo, že je obsah delší, než se zobrazuje.
Moderní převíjení začalo s posuvníkem ve WYSIWYG editoru Bravo v roce 1974 a v systému Smalltalk na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Apple Lisa a Macintosh ho dále rozvinuly. V devadesátých letech Eric Michelman vytvořil pro lepší pohyb v Excelu kolečko na myši, které zrychlilo a zpřesnilo převíjení na desktopu.
S příchodem iPhonu v roce 2007 se z převíjení stalo plynulé dotykové gesto doprovázené setrvačností a animacemi. Viditelné posuvníky téměř zmizely.
Web byl zpočátku členěn do krátkých stránek. Od poloviny nultých let 21. století se začal objevovat dlouhý obsah s nekonečným posouváním – to v roce 2006 vymyslel Aza Raskin, když ho otrávilo proklikávání přes stránkování výsledků na Googlu. Zvyšuje zapojení uživatelů, ale ztěžuje orientaci, návrat a pocit uzavření.