Otto Neurath proměnil data v empatii půl století před vznikem UX
Rakouský filozof, sociolog a reformátor vizuální komunikace. Tvůrce systému Isotype a předchůdce human-centered designu a uživatelské zkušenosti.

Když se dnes mluví o human-centered designu, představujeme si digitální týmy, které testují prototypy a vylepšují použitelnost rozhraní. Dlouho předtím, než se ten pojem vůbec zrodil, budoval Otto Neurath (10. 12. 1882 — 22. 12. 1945) promyšlený systém, jak předávat složité poznatky obyčejným lidem. Jeho projekt Isotype – International System of Typographic Picture Education překládal sociální a ekonomická data do obrazové řeči a stal se předchůdcem dnešního informačního designu, standardizovaných informačních symbolů a emoji.
Základem Neurathovy vize byla radikální myšlenka: informace jsou občanské právo. Ve Vídni dvacátých let minulého století založil Muzeum společnosti a ekonomiky, kde z čísel vytvářel piktogramy srozumitelné komukoli. „Slova rozdělují, obrazy spojují,“ říkával. Muzeum chápal jako službu veřejnosti, ne jako akademickou kuriozitu.
Za každým obrázkem stály zásady, které dnes považujeme za základ UX. Tým Isotype – Neurath jako teoretik, umělec Gerd Arntz a Marie Neurath jako transformátorka – pracoval v iteracích, skicoval, testoval a upravoval. Marie o sobě říkala, že je „kurátorkou veřejného porozumění“, což celkem vystihuje dnešní obsahový design. Nešlo jim o krásu, ale o porozumění: pochopí to člověk a dokáže podle toho jednat?
“What you can present by means of pictures do not express by means of words.”
— Otto Neurath
Každý graf dodržoval přísná pravidla designového systému: opakovat symboly pro vyjádření množství, nezkreslovat měřítko, používat omezené barvy a jednotnou gramatiku obrazu. Neurathův princip minimum potřebného připomíná dnešní minimalismus v UX: Kdo ví, co nejlépe vypustit, je nejlepší učitel. Učení považoval za proces společného zlepšování: „Jsme jako námořníci, kteří musí na otevřeném moři přestavět vlastní loď.“
Po útěku z Rakouska před nacismem přenesl Isotype do Haagu a pak do Británie, kde se stal součástí poválečného vzdělávání a občanského plánování. Tyto zásady později ovlivnily olympijské piktogramy (Tokio 1964, Mnichov 1972), symboly v přepravě AIGA/DOT a mezinárodní symboly ISO 7001 – institucionalizovanou podobu jeho přesvědčení, že design má sloužit porozumění.
Současný přístup UX – srozumitelnost, přístupnost a empatie – má v Neurathovi své kořeny. Edward Tufte oceňoval jeho kázeň v obrazových datech, Ellen Lupton napsala, že Isotype „přetavil logický pozitivismus v humanismus“, a Richard Saul Wurman na jeho myšlenky navázal pojmem informační architektura. Neurath dokázal, že vizuální design není ozdoba, ale společenská technologie – nástroj, který dává lidem možnost vidět, chápat a spolurozhodovat.
Klíčové zdroje a odkazy
[Video] Günther Sandner: Demokratisierung des Wissens. Isotype und Otto Neurath (2025)
Von Dirk Wagner: Eine Sprache aus Strichen, Dreiecken und Kreisen (2022)
Stuart Jeffries: Before emojis: the utopian graphic language of Marie and Otto Neurath (Guardian, 2019)
Johan F Hartle: Otto Neurath’s Visual Politics (2017)
Sue Walker: The Transformer: Principles of Isotype Design. (2010)
Otto Neurath: From Hieroglyphics to Isotype. (1945/2010)
Christopher Burke: Isotype: Representing Social Facts Pictorially. (2009)
Otto Neurath: Modern Man in the Making. (1939)
Otto Neurath: International Picture Language. (1936)
ISO 7001 – Veřejné informační symboly a projekt AIGA Symbol Signs (1974)


