Hawthornský jev
Při přiznaném pozorování se lidé chovají nepřirozeně a výzkumníci v UX s tím musí počítat.
Když lidé vědí, že jsou pozorováni, chovají se jinak. Tomu se říká hawthornský jev (Hawthorne effect). Tento pojem vznikl ve dvacátých letech minulého století při výzkumech ve Western Electric Hawthorne Works v Chicagu. Výzkumníci sledovali, zda změny prostředí jako úpravy osvětlení mají vliv na výkonnost dělníků. Ukázalo se, že pracovníci zvyšují výkon při jakékoli změně podmínek – ať bylo světlo jasnější nebo slabší. Důvodem nebyla změna prostředí, ale pocit, že se o ně výzkumníci zajímají.
Ve výzkumu UX se tento jev objevuje dodnes. Lidé v uživatelských testech se snaží dělat věci správně, mluví opatrně a někdy i přehnaně chválí. Není to neupřímnost, ale přirozená lidská reakce na pozornost.
S tímto jevem souvisejí i další pojmy. Pozorovací rozpor (observer’s paradox) označuje jakoukoli změnu chování, kterou vyvolá samotné sledování. Jev očekávání pozorovatele (observer‑expectancy effect), někdy označovaný také jako jev experimentátora, nastává, když chování účastníků nebo vyhodnocení výsledků ovlivní očekávání výzkumníka. Jev experimentátora je širší pojem – zahrnuje všechny způsoby, jak může výzkumník svým přístupem výsledky nevědomky ovlivnit.
Rozdíl je v tom, odkud vliv přichází: Hawthornský a pozorovací jev se týkají účastníků, zatímco jev očekávání pozorovatele a jev experimentátora se týkají výzkumníka. Společně nám připomínají, že výzkum UX není objektivní měření, ale sociální situace, v níž se lidé vzájemně ovlivňují.
Zkušený výzkumník dokáže tyto vlivy omezit. Mluví klidně, nehodnotí, testuje v přirozeném prostředí a kombinuje různé metody. Uvědomění, že pozorování mění chování, není slabinou výzkumu UX, ale jeho silou – protože vede k hlubšímu porozumění tomu, jak se lidé skutečně chovají.